Myslím si, že jsou lidé, kteří mají oblíbené své různé hry. Někdo má rád třeba různé sportovní hry a někdo dává přednost klidnějším hrám. Třeba také křížovkám. Moje babička, právě když se nudí, tak luštění křížovky. Klasické křížovky, kam píše slova anebo také ráda luští číselné křížovky. Nebo také sudoku. Když jsem se nudila a chtěla jsem si zahrát nějakou hru a byla jsem doma sama, tak jsem vyzkoušela hrát také právě sudoku. Měla jsem to lehké a potom ještě středně těžké. A povím vám, že to bylo opravdu strašně složité, i když se tam psalo, že je to lehké a že to je pro začátečníky, tak pro mě to sudoku bylo opravdu hodně náročné.

Jako pro nějakého experta, pro někoho, kdo už tohle luští opravdu hodně dlouho. Byla jsem v šoku, jak já tohle nemůžu vědět, když to má být jednoduché? Tak jsem potom řekla babičce, ať mi ukáže, jak ona hraje sudoku. Ukázala mi to a stejně jsem to nepochopila. Takže jsem zjistila, že takovéto sudoku nebo další křížovky asi jednoduše nejsou pro mě. Jinak co se týká her, tak ráda hraji hlavně šachy. Tohle mě naučil právě můj dědeček. Dědeček hrál šachy opravdu hodně. A hrál je také se svým sousedem. Byli vlastně čtyři lidi, taková parta, kteří hráli šachy. Jenomže bohužel potom postupně odcházeli.

A to do nebe, takže nakonec jsem dědečkovi zbyla jenom já. Ten mě to naučil. A řeknu vám, že mě to naučil opravdu hodně dobře, že nyní vyhrávám snad nad každým, s kým si zahrají šachy. Babička někdy docela záviděla, že prý ona mě nedokázala naučit sudoku a dědeček mě během pár hodin naučil dobře hrát šachy. Mám doma dokonce i knihu o šachu. Tohle mě baví a myslím si, že když jsou lidé, kteří se také chtějí naučit šachu a porozumět tomu, tak by také neměli odolat nějaké knize, která se tomuhle věnuje. Alespoň budou vědět, co to šachy jsou a jak je dobře hrát.