Asi není nikdo, kdo by v životě neviděl alespoň jedno sportovní utkání. Nejvyšší soutěže v populárních sportech, jako jsou mistrovství světa či olympiáda, mají velkou sledovanost i mezi těmi, kdo sportům běžně příliš neholdují, zvláště pokud se naši dostanou na vyšší příčky.

Když je však tak sledujeme, nemůžeme si nevšimnout, že tito sportovci předvádí mnohdy téměř nadlidské výkony. Abychom si to uvědomili, stačí se například pokusit dosáhnout jejich času v běhu, případně takové přesnosti. Je tedy jasné, že něco takového nepřijde samo. Co za tím tedy stojí?

V první řadě je to velmi tvrdý trénink, mnohem intenzivnější, než si běžný člověk dokáže představit. A je pravdou, že drtivá většina z nás by takovou zátěž nevydržela. Je však nutná, aby se člověk dostal do požadované fyzické kondice.

S tím se samozřejmě pojí i velmi přísně sestavený jídelníček. V něm se nebere příliš ohled na to, co má daný sportovec rád či nikoliv, nýbrž na to, aby jeho tělo dostalo vše, co potřebuje, v co nejlépe stravitelné formě.

Opominout samozřejmě nelze ani doping. Ten, ačkoliv není legální, najdeme v podstatě všude, byť v některých sportovních odvětvích je rozšířenější než v jiných. Je to proto, že člověk je ochoten udělat téměř cokoliv pro to, aby získal výhodu nad svými soupeři. V několika sportech to došlo tak daleko, že dokonce kdo nedopuje, je v nevýhodě.

Je však jasné, že tento náročný životní styl si musí vybrat svou daň. Je to také důvod, proč naprostá většina profesionálních atletů konči svou kariéru krátce po třicítce. V té době se totiž začnou projevovat první náznaky opotřebování těla, jako jsou potíže s klouby či vazy, s čímž se také pojí klesající výkonnost.

Musíme se tedy ptát, zda je nutné se skutečně takto dřít pro těch deset let slávy, tedy pokud budeme mít štěstí a kariéru nám nepřekazí například zranění. Vydělané peníze se totiž rozplynou velice rychle.