Maturita představovala již v minulosti významný životní předěl. Říkalo se jí „Zkoušky z dospělosti“, protože přicházela vždy v období, kdy se z nezletilých chlapců a dívek stávají dospělí lidé, co musí nést zodpovědnost za svůj život a své chování ve společnosti. Na toto téma byl také natočen jeden z nejpůsobivějších filmových seriálů se stejným názvem „Zkoušky z dospělosti“. Bylo to v roce 1980 a i když už je to pěkná řádka let, stále je toto téma nesmírně důležité pro nové a nové generace maturantů. K maturitnímu ročníku také patří maturitní plesy a večírky. Je k tomu pádný důvod, protože se po čtyřech letech rozchází spolužáci a spolužačky, kteří každý všední den spolu trávili mnoho okamžiků ve školních lavicích i na jiných místech.

Já osobně si moc dobře vybavím i po mnoha letech ten zvláštní pocit prázdnoty, když jsem si na maturitním večírku uvědomil, že tento den je tím posledním, kdy se se spolužáky setkávám v souvislosti se středoškolským studiem. Srazy abiturientů jsou pak už jen srazy „po letech“ a už to nemá s tou školní atmosférou nic společného. Kdybych měl dnes možnost vrátit čas a mohl nechat vytisknout na upomínkové předměty nějaký text, malbu nebo fotku, snažil bych se pořídit například reklamní firemní mikiny a promyslel bych vhodný potisk, který by spolužáky zaujal a potěšil.

Vtipné hlášky. Jako jedno z témat potisku bych například volil některé vtipné hlášky, co v průběhu školních let někteří spolužáci vyslovili.
Připomínka školních událostí. Na tričkách či mikinách by mohla být zmínka o některých momentech, co se nesmazatelně vryly do paměti. Nám se například přihodilo, že se dva kluci pošťuchovali na chodbě, načež jeden z nich se posadil na ventil vodního hasicího přístroje a ten vystříkal celý obsah na stěny a na strop. Oba kluci si pak museli udělat sobotní brigádu a místnost nově vymalovat. Anebo při hodině matematiky napsal profesor na tabuli kvadratickou rovnici, po chvíli jej zavolal zástupce ředitele školy na chodbu a toho využil spolužák Vašek, který u rovnice změnil křídou znaménka. Profesor matematiky se pak nemohl dopočítat výsledku a stále se divil, kde udělal chybu.